Černé divadlo, stejně tak jako řada jiných významných věcí, se zrodilo ve starověké Číně. První představení černého divadla vznikala pro pobavení císaře a šlo vlastně o stínohru – Číňané využívali světel svíček, pomocí kterých na bílém plátně předváděli stínové představení. Tento divadelní styl se stal oblíbeným a přibližně v 18. století se toto umění přeneslo do Japonska, kde se začalo využívat v tradičním japonském loutkovém divadlu „bunraku“.
Techniky moderního černého divadla se využívaly i období na počátku kinematografie, kdy byly kinematografické techniky ještě příliš „v plenkách“. Řada umělců (mezi nimi také George Méliés) využívala techniky černého divadla ke ztvárňování představ, které se rodily v jejich mysli.
Moderní černé divadlo vznikalo v 50. letech 20. století, a to především díky iniciativě francouzského avantgardního umělce Georga Lafaye, který je proto často označován za otce černého divadla.
K této době se váže vynález ultrafialové lampy, která se v průběhu 60. a 70. let, v období hippies, stala módním výstřelkem u mladých lidí usilujících o nalezení nových barev jako symbolu pro pojem svobody.
V té samé době se v Praze, v Československu, utvářel nový magický divadelní jazyk – nový typ divadla, nabízející dosud nepoznané možnosti a barvy.
V novém typu divadla bylo zapotřebí naprosté tmy, širokého využití černých materiálů, černé malby a také ultrafialového osvětlení, které nabízelo širokou škálu všech ostatních barev.
Tajemstvím černého divadla je ultrafialové světlo, kterému se říká také „černé světlo“, a zatemněné divadelní sály, zahalené do černé látky. Netradiční kombinace dala tomuto specifickému typu divadla jeho dnešní název: černé divadlo.
Mnozí lidé tvrdili, že počátky tohoto uměleckého žánru jsou v Československu současně také počátky éry komunismu. Lidé totiž využívali tohoto typu divadla a divadelní scény také k tomu, aby si sdělovali důležité informace z vládních kruhů. Právě proto byla i tato specifická protestní sdělení označována jako černé divadlo.
V 90. letech po „sametové revoluci“ začali principy černého divadla rozvíjet a prosazovat také mnozí čeští umělci. Byli to právě oni, kteří přispěli ke zvýšení jeho reputace a prohlásili Prahu za hlavní město černého divadla. A nejen proto právě v Praze vyprávíme fantastický příběh, který využívá tyto úžasné techniky moderního černého divadla.
